Výleto-brigádka v Pořešíně
Ahoj kamarádi!
Opět nás čeká krásný víkend v březnu a pojedeme se podívat na chatu v Pořešíně. V plánu je menší údržba chaty (nějaké maličkosti jako vždy). Dále výlet po okolí, oblíbené hry z tábora a večerní posezení s kytarou, zpěvem a dobrou náladou.
Verše, které se mají číst dvakrát… proč zrovna dvakrát? To pochopíte, až je přečtete poprvé.
Jsem součást ztracené generace
A odmítám uvěřit, že
Já můžu změnit tenhle svět
Chápu, že vás to šokuje, ale
«Štěstí máš uvnitř sebe»
Je ve skutečnosti pustá lež
«Štěstí ti dají peníze“
A ve třiceti řeknu svému dítěti, že
Není to nejdůležitější v mém životě.
Můj šéf musí vědět, že
Má zásada je:
Práce
Je důležitější než
Rodina
A tohle si poslechněte:
Od pradávna
Lidé žijí pro svou rodinu.
Ale dnes platí:
Společnost už nikdy nebude taková jako dřív.
Odborníci tvrdí:
Za třicet let oslavím deset let od rozvodu.
Nevěřím, že
Budu žít v zemi, kterou sám vybuduju
V budoucnosti
Se ničení přírody stane normou.
Nikdo nevěří, že
Dokážeme uchránit naši nádhernou planetu.
A samozřejmě
Moje generace už je ztracená
Je hloupost myslet si, že
Je naděje.
Teď si verše přečtěte od konce na začátek, verš po verši v opačném pořadí.
Tyto volné verše se dají číst v obou směrech jako příklad protikladných možností současného a budoucího vývoje lidstva. Aby se scénář prvního čtení nestal skutečností, je třeba dosáhnout naplnění toho opačného, který čteme od konce a který nám naznačuje jinou cestu, vyznačenou jinými hodnotami… Autor Jonathan Reed dal veršům i dva názvy – podle směru čtení: „Ztracená generace“ a „Je naděje“.
JONATHAN REEDJelikož typických klubů jako vedli Rychlé šípy ubývá, rozhodli jsme se vám v roce 2014 nastínit, co vše je v takovém klubu potřeba.
Při výleto-brigádce na Tomícké chatě v Broumově u Tachova, kdy klasicky dopoledne pracujeme a odpoledne omrkneme okolí, jsme zavítali do Mariánských lázní poslechnout si nádhernou fontánu. Bohužel, aby nedocházelo k porušování autorských práv, byl zvukový doprovod ztišen.
Indiáni žijí ve volné přírodě a Tomíci by měli mít alespoň několik základních zkušeností. Jednoduše vědět jak se chovat k přírodě a umět si v ní poradit.
Každý den jsme se v roce 2012 ráno probouzeli na jiném ostrově, na kterých jsme objevili útržky, jenž dali dohromady mapu a začala honba za pokladem.
Po roce 2010, kdy se hlavní vedoucí nemohl zúčastnit tábora a turnus i s dětmi si vypůjčil nově vzniklému oddílu TOM Dumánci, nám především starších dětí ubylo. Přesto byl tábor roku 2011 vydařeným a všichni si jej náramně užili.
V roce 2009, kdy táborové téma bylo věnováno těm nejmenším, jsme putovali večerníčky. A že bez práce nejsou koláče se můžete přesvědčit sami. <)=D
Starší prezentace inspirovali vedoucího Tomáše Procházku k jeho vlastní tvorbě. Vzniká tak dokumentace přestavby starého skladu, který v počátcích sloužil jako kuchyně a následně byl využíván právě jako sklad. Bohužel chátral a tak se roku 2008 místní oddíly pustily do díla.
První prezetace vznikly jako dar od vedoucího Lukáše Dumského ke 40. narozeninám hlavního vedoucího Jiřího Procházky. Děkujeme.
